ubytování a restaurace Liberec

   Provoz: Lanová dráha není při nepříznivých povětrnostních podmínkách v provozu. Mimořádné jízdy se konají, dovolují-li to provozní podmínky a je-li za každou mimořádnou jízdu zaplaceno jízdné dle tarifu nejméně za 30 osob. Jízdné jedním směrem činí 75,- Kč, jízdné zpáteční 120,- Kč. Děti do 15 let platí poloviční jízdné. Informace na telefonním čísle 485 104 287.

   Přístup k lanové dráze: Od železniční stanice Liberec ze zastávky tramvaje MHD \"Nádraží ČD\" nebo od železniční stanice Liberec-Horní Růžodol ze zastávky tramvaje \"Janův Důl\" tramvajovou linkou č. 3 na konečnou stanici MHD \"Horní Hanychov\". K dolní stanici lanové dráhy pěšky cca 10 minut. Celková doba k překonání této vzdálenosti činí cca 30 – 40 minut.

   Technickou zajímavostí a dodnes velmi atraktivním dopravním prostředkem, kterým je možno velmi rychle a pohodlně dosáhnout vrcholu Ještědu, je kabinová lanovka. Jedná se o jednu z vůbec prvních visutých lanovek v České republice. (Ještědská lanovka je druhá nejstarší, vůbec první byla vybudována roku 1928 v Krkonoších z Janských Lázní na Černou horu.) Již po 1. světové válce začal o stavbě lanovky uvažovat Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který potřeboval zajistit pohodlný přístup a zásobování do své chaty na Ještědu. Dokonce byl v Lipsku na počátku 20. let 20. století zpracován návrh technického řešení. Ze stavby ovšem v důsledku pozemkové reformy a vysokých finančních nákladů sešlo. Na začátku 30. let ovšem myšlenku převzaly Československé státní dráhy a po majetkoprávním vypořádání, kdy dráhy k velkému zklamání horského spolku získaly rozsáhlé pozemky na svahu Ještědu včetně parcel přímo na vrcholu, byla realizace lanovky zadána chrudimské strojírně František Wiesner (pozdější Transporta). Stavba byla započata v roce 1932 a provoz byl zahájen již v červnu 1933. Bezpochyby šlo o velmi úctyhodný výkon, který byl pro státní dráhy na Liberecku i velmi prestižní záležitostí. Původní technické řešení spočívalo zjednodušeně ve vybudování dvou stanic, mezi kterými se na lanech pohybovaly dvě kabinky; lana byla podepřena ve dvou místech nýtovanými sloupy. Celková délka dráhy byla 1 183 metry, na nichž překonávala 400 výškových metrů. Lanová dráha byla schopna v kyvadlovém provozu přepravit 330 osob za hodinu a provoz lanovky byl bez větších potíží zajišťován až do roku 1971, kdy již byla původní technologie natolik opotřebovaná, že muselo dojít k zastavení provozu. Bylo rozhodnuto o celkové přestavbě dráhy v původní trase a koncepci. Prováděla ji opět chrudimská Transporta, nicméně pozoruhodné je, že tato přestavba trvala nakonec tři roky (1972–1975) a byla podstatně delší než samotná stavba. Celková dráha byla prodloužena na 1 188 metrů, převýšení na 402 metry, původní dva sloupy (dodnes jsou v trase \"pod lany\" dochovaná torza jejich uchycení) byly nahrazeny jednou podpěrou o výšce 30 metrů. Nová lanovka je schopna přepravit v nových kabinách až 525 osob za hodinu.