ubytování a restaurace Liberec

Soutěž stovkařů na Ještědu

   Výrazný vrchol Ještědu jako přirozená rozhledna, ze které lze přehlédnout téměř třetinu Čech, láká k výstupu již odnepaměti. Přestože nelze přesně určit dobu, kdy se vrcholových křemencových skal poprvé dotkla člověčí noha, je podle historických pramenů jisté, že se Ještěd těšil nemalé pozornosti lidí pod horami již ve středověku. V 18. století pak návštěvy Čechů z Českodubska i Němců z Liberecka postupně stoupaly. Devatenácté století pak bylo \"zlatou dobou\" ještědské turistiky. V té době se zde neúnavně a často v krutém boji s přírodními živly začaly budovat horské boudy a dřevěné rozhledny.

   Od roku 1884 byl hlavním propagátorem Ještědu jako libereckého symbolu a krásného cíle pravidelných výletů Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV). Okolo staré Rohanské chaty, provozované v těch dobách oblíbenou hostinskou, přezdívanou \"matka Krusche\", se postupně vytvořila skupina turistů a horolezců, pro které byl Ještěd doslova vším. Ještědskou chatu považovali za druhý domov a vytrvale vystupovali na vrchol za každého počasí s jasným cílem: co nejdříve dosáhnout stovky započítaných návštěv hory. Vzorem pro tyto nadšené turisty byl Liberečan Adolf Trenkler, který každodenní chození na Ještěd provozoval jako odtučňovací kůru a v roce 1900 dosáhl úctyhodného čísla 2000 výstupů. Přestože zlí jazykové tvrdili, že pravidelné stoupání na vrchol je \"nemocí\", způsobenou \"ještědským bacilem\", který nakonec turisty přivede na psychiatrii, počet milovníků hory stoupal.

   Po dostavění velké ještědské chaty na začátku 20. století navázal na tuto tradici DGV a zorganizoval \"Soutěž stovkařů\" – každý závodník měl ve výčepu na Ještědu svůj půllitr se jménem a počtem dosažených stovek výstupů, stovkaři také získávali velice ceněné odznaky. V meziválečném období se stalo \"stovkaření\" oblíbenou zábavou libereckých turistů, přední místa v závodě kupodivu brzy obsadily ženy: zní až neuvěřitelně, že během roku 1937 vystoupila na vrchol 709krát Lilly Flassaková. Roku 1922 dosáhl rekordu 12 výstupů za den liberecký horolezec Rudolf Kauschka s druhy. Absolutního rekordu 5000 výstupů dosáhla v roce 1937 Frieda Mandeliková, která získala stříbrný stovkařský odznak. Odznak z ryzího zlata za 10 000 výstupů však již nebyl udělen, neboť soutěž stovkařů zanikla v době 2. světové války společně s jinými aktivitami DGV.

   Jizersko-ještědský horský spolek obnovil po více jak půlstoleté přestávce stovkařské závody a vydal k nim i závazné Regule, průkazy a odznaky. Regule pro Soutěž stovkařů jsou k dispozici na www.horskyspolek.cz nebo v kanceláři spolku.

   Jizersko-ještědský horský spolek

Sídlo spolku: U Sila 1205, 463 11 Liberec 30

Kontakt: kancelář Bažantí 378/3, 46001 Liberec 1

tel.: 485109717, e-mail: horskyspolek@volny.cz www.horskyspolek.cz