Ano, to byla totiž 70. léta minulého století, kdy veškerá výroba v tehdejším Československu byla centrálně plánovaná. Pokud jste potřebovali něco extra nebo na míru, neměli jste šanci. Nebylo možné si v nějakém podniku, které navíc byly všechny státní, objednat speciální zakázku. Autorům Ještědu se ale právě tohle dařilo, a to také sami považují za největší zázrak.

Skvělým vajíčkům architekta Otakara Binara ale chyběly karabiny, aby se daly zavěsit. Nebylo možné je sehnat, sami horolezci si je museli kupovat v Tuzexu ne za peníze, ale za bony. Až prý nakonec situaci zachránili liberečtí hasiči, kteří tři karabiny Ještědu věnovali.

Takhle vypadaly v 70. letech. Houpací vajíčka jsou i dnes původní – v roce 2014 jsme je nechali kompletně zrekonstruovat, a to včetně konstrukce, výplní i potahu. Ten vybral architekt Otakar Binar tak, aby se dojem z křesílek co nejvíce blížil tomu původnímu ze 70. let.